Na přelomu pololetí se dostáváme do kapitoly o elektromagnetických jevech. Žáci mají základní znalosti o problematice už ze 6. ročníku. Správné pochopení učiva se odvíjí od znalosti teorie částicové stavby látek. Celý vesmír, tedy i náš svět, je složen z elementárních částic.
Atomy prvků tvoří protony, neutrony a elektrony. Protony a elektrony mají schopnost se navzájem přitahovat, shodné částice, tedy proton s protonem či elektron s elektronem se odpuzují. Tuto schopnost silového působení nazýváme ELEKTRICKÝ NÁBOJ.
A nyní několik otázek: Proč nejsou atomy elektricky nabité částice? (Protony a elektrony mají stejně veliký el. náboj. Počet protonů a elektronů je v atomu shodný, dochází tak ke vzniku tzv. elektrické rovnováhy). Existují i další el. nabité částice? (Ano. Například porušením el. rovnováhy v atomu vzniká iont, částice téhož prvku, ale elektricky nabitá)
Právě bylo řečeno, že protony a elektrony mají stejně "veliký" elektrický náboj. To tedy znamená, že jde o vlastnost měřitelnou, tedy o fyzikální veličinu.
Velikost elektrického náboje lze měřit pomocí elektrometru. Základní jednotka elektrického náboje se nazývá coulomb (vyslov kulomb) a označujeme ji 1C. Její velikost je stanovena na 6. 10 na 18 elementárních elektrických nábojů, tedy 6 000 000 000 000 000 000 protonů nebo neutronů, jejihž elektrický náboj vnímáme jako základní, tedy elementární.
